To se prej má. Vodměnit se hezky. Za něco pěknýho, co jsme si udělali.
Tak já jsem vám jel Moravou, vosum let jsem tam študíroval, tak mě tam, holt znají. Teda i kluci ale hlavně děvčata. Jinak, aby nebyla nějaká mejlka, vony jsou tam moc hezký. Tam oko Tvé neuzří vošklivou ženskou. I po šedesátce jsou stále žádoucí.Mno.A to se mi přihodilo. Jedu si tak jedu a najednou, z ničeho nic, jsem dostal chuť na kafe. Není nic snazšího, když dostanete chuť, tak trošulenku vorazit na příhodném místě. A kde jinde, než v motorestu, že, silniční pirátenkové?
nebudu to natahovat. Jsem běžně vodpudivej typ mládence po padesátce, vráskz vokolo vočí mě zdoběj, protože se moc rád a často směju a protisluneční brejle strácím bůhvíkde.
A tam se na mně usmálo štěstí.Tomu by snad nikdo neuvěřil. Ani já.
Vona tam stála, celá jako z krve a mlíka,měl jsem dokonce pocit, že je nějak jako royrušená, nebo co, já nevím, nemám tolikero skušenností, ale po chvíli mi sdělila, něco, co jsem nečekal. Dějte v mým věku, prosím vás pěkně.
Že prej, jestli bych nechtěl. Že žije sama, vosamocená, barák jako kráva do dvou pater, zahradu nemá kdo, no taky se nedivím,deset hektarů ručně před kuropěním, aby bylo vlhko, vodkalit rybníček a prokysličit, aby nezdechly rybičky, to se dělá tak, že na zapísknutí plavete kraulem kolem celýho rybníčku.A rybičky, když jsou uspokojený a vokysličený, tak vyskakujou jako nad poklidnou hladinu, protože už jí nemá kdo čeřit. Bejvá totižto i osum hodin po poledni.
Tahleta dáma mi sdělila, že dneskáj je moc zlá doba. Že pořádnýho chlapa neseženete na Moravě ani za peníze.Mno.
A teď si vemte, že já tam sám samotinký v opuštěném bufáči s nedopitým kafem a takovýdle newsy na mně, Moravačka v letech, kdyby aspoň byla bey půl zahrady. Vona sice ta druhá, větčí půlka byla vinohrad, ale tý práce neubude, né?
A vidíte, kdybych nebyl speciálně školenej, tak jsem jí možná spadnul do tenat. Ale byla moc komunikativní a hezky rozvinutá
Takže chlapi, na Moravu jedině za peníze.